Lidé a dějiny
Ve starověku obývali oblast Trákové a začátkem našeho letopočtu se území stalo
součástí římských provincií Trácie a Moesie. První bulharská říše vznikla r.681,
když předtím kočovné turkické kmeny původem ze střední Asie splynuly se slovanským
obyvatelstvem, usídleným zde asi o sto let dříve. V r.1018 se bulharský stát
dostal pod nadvládu Byzance. Druhá říše, která se roku 1185 osamostatnila, přežila
do r.1396, kdy ji obsadili osmanští Turci. Následujících 500 let bylo Bulharsko
pod tureckou nadvládou.
Rozmach národně osvobozenecké hnutí vedl v 19. století k úpadku turecké moci a vyvrcholil povstáním v r.1876. Berlínský kongres, svolaný r.1878 k urovnání územních sporů na Balkámě, udělil Bulharsku statut samoprávného knížectví. Opakovaná protiturecká povstání přiměla voleného bulharského knížete Ferdinanda (1861-1948) ze sasko-kobursko-gothajské dynastie, aby se r 1908 prohlásil carem nezávislého Bulharska. Roku 1912 se Bulharsko spojilo s Srbskem, Řeckem a Černou Horou, aby dobylo na upadající Osmanské říši další území. V r.1913 se však obrátilo proti spojencům a po ponižující porážce odevzdalo část území Řecku a Srbsku. Balkánská politika přivedla Bulharsko ke spojenectví s Německem v 1. i 2. světové válce a stála ho další ztrátu území. Roku 1944 "osvobodila" Bulharsko Rudá armáda, vznikla komunisty ovládaná Vlastenecká fronta v čele s Georgi Dimitrovem (1882-1949) a o dva roky později byla zrušena monarchie a vyhlášena socialistická ústava. V r.1949 se komunistická strana stala monopolní silou ve státě.
Stejně jako ostatní východoevropské země, i Bulharsko bylo strženo vlnou změn, která na konci 80. let minulého století zasáhla celý sovětský blok. Todor Živkov, který byl bulharským prezidentem po 27 let, byl po sérii stávek a demostrací v r.1989 sesazen. Komunistická strana se vzdala vedoucí úlohy, přejmenovala se na Bulharskou socialistickou stranu a v prvních pluralitních volbách r.1990 získala nejvíce hlasů. V parlamentních volbách následujícího roku těsně zvítězil opoziční Svaz demokratických sil a prewzidentem se stal Željo Želev. Změnil se také způsob voleb do Národního shromáždění; polovina ze 400 míst se volí většinovým systémem a polovina systémem poměrového zastoupení. V posledních letech došlo také k decetralizaci ekonomiky a uznání práv turecké menšiny, která návratem části vystěhovalců po exodu r.1990 dosáhla 10% podílu na bulharské populaci. Další významnou menšinu tvoří Cikáni.
Složení obyvatelstva
- podle bydliště: 5.500.695 ve městech, 2.472.976 na vesnicích (2001)
- podle pohlaví: 3.888.440 mužů, 4.085.231 žen (2001)
- podle věku: 0-14 let: 17%,15-64 let: 67%, 65 let a výše: 16%
- Muži se dožívají 68 let, ženy 75 let (1997)
- podle národnosti: Bulhaři 85.6%, Turci 9.5%, Romové 4%, další 1% (1998)
- podle náboženství: pravoslavní 66,9 %, muslimové 13,9 %, bez vyznání 17 %, protestanti
1,25 %, římskokatolíci 0,83 %
Doporučujeme tyto stránky:
Untitled Document
