Přírodní poměry
Kostru Bulharska tvoří velká pohoří oddělující od sebe rozsáhlé nížiny a kotliny.
V délce 550 km se středem země od hranic Srbska rovnoběžně až téměř k Černému
moři táhne pohoří Stara Planina neboli Balkán, dosahující výšky 2376 m (Botev),
přerušené pouze kaňonem řeky Iskar. Na sever klesá do rozlehlé nížiny podél
hraničního Dunaje. Na jih pak přechází přes nižší pohoří Stredna Gora do úrodné
Hornotrácké nížiny v povodí řeky Marica. Severovýchodně vyplňují suché pahorkatiny
Ludogie a Dobrudže.
Celý jihozápad zaujímají hory: masiv Vitoša (2290 m), krystalické pohoří Rila
s nejvyšším vrcholem Balkánu Musala (2925 m), vápencové pohoří Pirin (2915 m)
a rozsáhlé zalesněné Rodopy (2191 m), táhnoucí se podél hranic s Řeckem. Další
pohoří (až 2252 m vysoké) se táhne za údolím řeky Struma na srbské a makedonské
hranici. Hlavní město Sofie leží na náhorní plošině spojující pohoří Balkán
a Vitoša. Na východě se rozkládá větší nížina jen v okolí Burgaského zálivu
Černého moře.
Jih a východ má středomořské podnebí s teplými suchými léty mírnými vlhkými
zimami. Nejméně srážek má Dobrudža (pod 400 mm) a Trácká nížina. Sever a západ
země je kontinentálnější s chladnějšími zimami. Převážně listnaté lesy pokrývyjí
třetinu území, na jihovýchodě rostou křovité formace typu makchie. Zvířena je
obohacena zejména o plazy (želvy) a hmyz.
Doporučujeme tyto stránky:
Untitled Document
